Dánsko 2019 – Cesta na sever

Na poslední 3 dny našeho dánského výletu jsme neměli připravený žádný plán. Nechali jsme se překvapit a to doporučením našimi přáteli:

“Jeďte na sever. Do Skagenu. Výběžek Dánska, kde se stékají dvě moře. Krása.”

To znělo zajímavě a tak jsme si hned bookli hotel přímo v přístavu na dvě noci. 

Po cestě na dálnici David říká: “Najdi nějaké video o Dánsku.” A tak pouštím díl Cestománie, díky kterému si děláme hned několik zajímavých zastávek.

Tou první je jeden z největších a prý nejkrásnějších lesů v Dánsku Rold Skov.

Jeho rozloha je skoro 9.000 hektarů a jsou tu části, které jsou přímo pohádkové, vlhké, mechové se spoustou tůněk a se stromy, co připomínají troly.

Při procházce, kde z plných plic nadechujeme mrazivě vlhký vzduch, narážíme na plantáž jedliček. Už hodně vrostlých. Úplně se rozzářím, ale jen do doby, než si je začnu víc prohlížet.…jsou takové…ohlodané…a pak mi to dochází, nejspíš to je plantáž na větvičky. Mno i tak jsou nádherné, jedlový les jsem asi ještě neviděla!

Další zastávkou je pohyblivá poušť.

Poušť na severu Dánska by asi nikdo nečekal, ale fakt tam je a je obrovská! A na ní maják Rubjerg Knude Fyr, který letos v řijnu museli dánové posunout, protože moře každým rokem z písečného pobřeží prostě kus ukousne.

Zaparkujeme na přilehlém parkovišti a pak si užíváme asi kilomentrovou procházku (úplně o samotě) písečnou stezkou lemovanou desítkami rakytníků s oranžovými bobulkami, chlupatými ovcemi s černošedými kožíšky a svěžím mořským větrem.

Ta liduprázdnost a klid, který mě obklopí, kdykoliv zavítám do na první pohled nehostinné krajiny jako jsou pouště, vyprahlá skalnatá pobřeží nebo suché stepi mi dělá moc dobře. Čístí hlavu od nepotřebných myšlenek a doprává mi mi krásné chvíle tady a teď.

Po téhle návštěvě zažíváme pravý opak.

Liduplnost a pohostinnost v nádherné kavárně s větrným mlýnem Keramikcafé Møllehuset.

V téhle překrásně útulně kavárně se specializují na afternoon tea a brunche, což jsou slanými a sladkými dobrotami obložené etažérky, které vám přinesou společně s čajem nebo horkou čokoládou, vy se přejíte k prasknutí. Navíc si u nich můžete koupit keramický hrneček a omrknout pec, ve které vám ho upekli. Nádherný koncept a vzhledem k množství návštěvníků asi i hodně oblíbený.

Hrnečky si odsud nevezu, za to 4 skřítky Maileg na stromeček. Dva kluky a dvě holky. Budou mi připomínat to útulno a ta obrovská modrá okna.

Během poslední hodinky cesty do Skagenu se za tmy kochám všemi těmi světýlky, vánočními hvězdami v oknech, nazdobenými vchody domů. Tohle na zimě nejvíc miluju…

Skagen

Když zastavujeme u hotelu, nejdřív se leknu. “My bydlíme fakt v přístavu!!!!” Čekala jsem nějaký romantický přístav ala Nyhavn a tady zatím z moře vyčnívají ostrým světlem nasvícené lidní obludy s jeřáby. Začnu se smát nad tím, jak jsem někdy naivní a jak si všechno idealizuju ve svých představách.

Skagen Harbour hotel je však moc příjemný, vypadá to, že jsme tu jediní hosté. V přístavu ani noha a my na doporučení vyrážíme do rybí restaurace Skagen Fiskerestaurant kousek od hotelu. Přístavní domečky, ve kterých se restaurace nachází jsou naprosto stylové (takže moje romantické představy nakonec nebyly až tak mimo). A pozor…v restauraci na zemi na podlaze je….písek!!! Fascinující!

Jsme tu, jak jinak, sami. Servis a jídlo je však vynikající. Dáváme si prkýnko nebo spíš prkno obložené rybími koláčky, humrovými koláčky, mini blinami s kaviárem, sušenou šunkou, uzeným lososem, česnekovou majonézou, tatarkou, bazalkovým pestem, olivami, praženými kešu… S vánočním pivem a místním snapsem prostě dokonalé obžerství!