Užít si svou vlastní krásu
Měla jsem tu čest ztvárnit bohyni Kostromu na kartách s tématikou slovanských bohyní a slovanských ženských archetypů, které vytvořila moje milovaná přítelkyně Lilia Khoustnoudinová.
Moc mě potěšilo, že si mě vybrala právě pro tuto slovanskou bohyni. Bohyni měsíce dubna, protože její poselství a co to představuje je mi velmi blízké.
Kostroma je bohyní rozkvětu a stejně, tak jako teď v dubnu celá příroda pomalu rozkvétá, tak přichází i čas, aby to co uvnitř nás dozrálo, se také projevilo navenek. Rozkvetlo a rozvonělo se.
Také přináší krásné poselství…
Neztělesňuje nic, co jsem dokázala, udělala nebo čeho jsem dosáhla. Kostroma je to, jaká JSEM. Žena vstoupí do místnosti a něco se stane. Tou kvalitou je právě tato těžko uchopitelná ženská esence, kterou v sobě my všechny ženy máme!
Ke Kostromě se vážou otázky zaměřené na krásu.
- Jak to mám já osobně s krásou?
- Snažím se vyjádřit svou vnitřní krásu navenek, nebo tím vším make-upem jen vytvářím masku, za kterou své pravé já pečlivě schovávám?
- Co já a svůdnost?
- Jak se cítím, když vejdu do společnosti a vím, že jsem přitáhla pozornost? Dělá mi to dobře, nebo bych se nejraději schovala pod stůl?
Osobním rituálem pak může být zkusit si výraznější líčení nebo si koupit krásné prádlo. Užít si svou vlastní krásu.
Dále se můžeme zaměřit na nejrůznější smysly – něco zasadit, koupit si řezané květiny nebo je darovat jiné ženě.
Zaplnit prostor vůní a barvami. Jednoduše něčím, co nemá jasně pojmenovatelný racionální účel, ale co má za cíl vytvářet atmosféru, inspirovat a působit na naše smysly.
Já jsem se dneska ráno výrazněji nalíčila (nelíčím se teď jinak skoro vůbec), nanesla jsem si malinovou rtěnku, natrhala pár narcisek, za ucho si posadila rozkvetlou větvičku třešně a skrze selfíčka se potěšila svou vlastní krásou. Jo! Jsem holka k nakousnutí a prostě stačí, že jsem!
