1.4. 2020

500 miliónů nových buněk každý den, co s nimi provedem?

Tak tohle vám musím prostě říct!⁣

Včera jsem se koukala na video jednoho moc zajímavýho pána – jasnovidce a léčitele Roba Wergina.⁣

Mluvil o úžasné věci. Jednoduché a přitom tak mocné!⁣

Naše tělo vytváří každý den 500 miliónů nových buněk, což je miliarda za den a za rok je naše tělo komplet nové.⁣

Důvodem proč se právě teď necítíme v našem těle dobře, jsme nemocní, máme nadváhu, necítíme se psychicky dobře je většinou ten, že neustále myslíme na to, co je s námi špatně, držíme se toho, podporujeme to, živíme.⁣

Většina z nás byla vychovaná tak, že když nám není dobře, když cítíme bolest, automaticky si myslíme, že je to špatně, že je s námi něco špatně.⁣ ⁣

To na co myslíme, to taky dostaneme. To na co myslíme, je to, co denně říkáme těm 500 mil buněk. A ony se podle toho chovají.⁣

Stejné je to i s výčitkami, které nám letí hlavou ať už za skleničku vína, tabulku čokolády nebo cokoliv jiného. Buňky slyší, že je to špatně a chovají se podle toho.⁣

Díky Bohu to má řešení.⁣

STAČÍ ZMĚNIT PŘÍBĚH, KTERÝ JIM VYPRÁVÍME.⁣

My držíme ty otěže, jsme zodpovědní za to, jak budou tyhle nové buňky naprogramované.⁣

Ten nový příběh můžeme začít psát tím, že se ráno vzbudíme a řekneme:⁣

“Dobré ráno 500 miliónů nových buněk! Jsem tak ráda, že jste tu! Že jsem zdravá, šťastná, že mé tělo pulzuje životem a to díky vaší práci! Moc vám děkuju.”⁣

Můžeme pokračovat s vděčností a pozitivním programováním, jak se každému bude líbit a bude příjemné. Je to otázka pár minut.⁣

Pak jednoduše necháme nové buňky, aby se smíchaly s ostatními a roznesly tuhle zprávu po celém našem těle!⁣

Je to ten největší dar, který si každý den můžeme dát, tak hurá do toho.⁣

PS: Uvědomuju si, že s tímto nastavením můžu být za pouhý rok někdo úplně jiný! Huuuu! 🤩 a vy taky!

Psaní deníku mám ráda odmalička. Vyprávění toho, co právě prožívám. A teď ho píšu i veřejně. Pro vás všechny, který to bude bavit a třeba i inspirovat. Píšu ho taky pro sebe, abych si ještě víc uvědomovala, jak skvělej život mám, i když si to někdy nemyslím. Abych se se tomu všemu (i sobě) po letech mohla zasmát a třeba na sebe být i hrdá!
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.

Alice Kirš uvolněnost
1.4. 2020
O službě druhým...
2.4. 2020
O útulnu, tvoření opory pro hrachor a důležitosti klidu