Bhutan 2015 – Den 13: bhutanská koupel a naše vlastní vlajky přání

Včera jsme se jednohlasně shodli, že dnes chceme volnější program. Měla nás totiž čekat cesta 100 km kamsi, tam cosi a pak zase 100 km zpět. A 100 km po bhútánských cestách? Ani náhodou :). A tak po snídani vyrážíme do dvou chrámů.

V prvním dostáváme požehnání a láma také žehná naše maličké odlitky ve tvaru stúpy, kterých nám Jamso nakoupil pro každého asi 50, abychom je mohli zítra po cestě do Tygřího hnízda nechávat se svými přáními v jeskyních.

Pak třikrát obcházím chrám a poctivě točím každým z desítek mlýnků a posílám přání, posílám, posílám… však už to znáte… za svět, své blízké a sebe nakonec, chrám je veliký a mlýnků mnoho, a tak věřím, že má přání posilněná mantrou Om mani padme hum doletí, kam mají, a brzy se zhmotní :).

V zahradě chrámu kvete úžasná vistárie a také meruňka s dvoubarevnými květy. Pak míříme k dalšímu dzongu, jsou to tentokrát jen jeho ruiny, před mnoha lety vyhořel, ale je na krásném kopečku s příjemnou procházkou a moc pěkným výhledem.

Po cestě zpět se zastavuji v malém obchůdku, na jehož zdech je nakreslený překrásný penis obtočený drakem. Takový jsem tu zatím neviděla. Uvnitř zjišťuji, že je to dílo majitele obchůdku, a kupuji si hned dva takové obrazy :).

A nesmí chybět fotka místní tatrovky. Jezdí tu jen takové. Krásně ozdobené, s očičky nad světly.

Pak se vracíme do města, kde máme oběd, a trávíme odpoledne vymetáním obchůdků a nákupy všeho možného. Na závěr si v kavárničce pochutnáváme na nezvykle dobrých dortících, můj je z listového těsta posypaný ořechy s medem a ohřátý chutná naprosto výborně.

Po návratu na hotel chviličku odpočíváme a v 5 hodin jdeme na bhútánskou speciální koupel. V maličkém domečku je v zemi zapuštěná dřevěná vana, do které je z venku vyvedená jakoby skluzavka, kterou dovnitř hází rozpálené kameny z místní řeky. Těmi se lázeň ohřívá a je prý léčivá, protože kameny uvolňují velké množství minerálů. Na povrchu lázně plavou krásně a silně vonící čerstvé byliny, ale voda je tak vařící, že si musíme dopustit hodně studené vody, než jsme do vany schopní vůbec vlézt. Po tři čtvrtě hodině jsme úplně rozmočení a vypaření :)).

V sedm je odjezd na večeři do města. David nemá hlad, a tak zůstává. A ochuzuje se o zmrzlinku :). Po návratu jdeme vyrábět naše vlastní vlajky, které zavěsíme v Tygřím hnízdě a tím ještě více posílíme naše přáníčka. Vyrábíme i společnou za celou skupinu. Píšeme na ni všechno, co je pro nás důležité, a je fakt krásná. Naše s Davidem děláme jednoduché. Na každý kus látky jedno slovní spojení a ta jsou: šťastný svět, šťastné Česko, šťastné firmy a komunity, šťastná rodina a šťastný David a Alice. Po tvoření se celkem zmožení (hlavně po té lázni) ploužíme do pokoje a do pelíšku! Zítra nás čeká poslední den… a výstup do Tygřího hnízda!

 

Psaní deníku mám ráda odmalička. Vyprávění toho, co právě prožívám. A teď ho píšu i veřejně. Pro vás všechny, který to bude bavit a třeba i inspirovat. Píšu ho taky pro sebe, abych si ještě víc uvědomovala, jak skvělej život mám, i když si to někdy nemyslím. Abych se se tomu všemu (i sobě) po letech mohla zasmát a třeba na sebe být i hrdá!
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.

28.3. 2015
Bhutan 2015 - Den 12: Paro, rododendrony, masáž a rituál
30.3. 2015
Bhutan 2015 - Den 14: Tygří hnízdo a nejdojemnější loučení mého života