Bhutan 2015 – Den 8: David v chrámu, festival, kroje a jezero

Tolik si lebedím, že s sebou mám svůj milovaný termofor. Není tu nějak extrémní zima, ale to teplo, které mi přináší navíc, mně fakt dělá dobře.

Po cestě na snídani se nám naskytne výhled na ženu dojící vedle na dvorku kravičku. Ke snídani si dávám místní sýr a vaječnou omeletku a čaj. I David snídá, ale pak ho čeká celý den půst.

Necítím se moc dobře. Trošku mě bolí na průduškách a spustila se mi rýmička. A tak v chrámu, kde zanecháváme Davida, docela trpím. Navíc je tu nepředstavitelná zima, zvlášť když musím do každého chrámu bosky. Ale malby na zdech jsou tu překrásné. V této oblasti ty nejhezčí. Nechybí ani naše milované a všude hledané yab-yumy – tedy posvátná spojení milenců.

Jamso domlouvá Davidovi péči mnichů a ubytování. Ujímá se ho jeden mladý kulaťoučký mnich, údajně reinkarnace nějakého významného lámy. Pak se loučíme a jedeme na místní festival k oslavám 60. narozenin krále-otce.

Už po cestě kousek za Jakarem potkáváme místní v nádherných krojích, ženy jsou vyzdobené a tak barevné, radost pohledět. Přijíždíme na velké prostranství plné velikých barevných stanů. Nejdřív si jdeme prohlédnout chrám, kde se fotíme s místními dětičkami a pak také v zahradě s úžasnými rozkvetlými jabloněmi. Tady je jaro!

Pak nás Jamso posadí do jednoho VIP stanu, odkud sledujeme festivalová představení v maskách a také dostáváme obědové občerstvení v podobě chilli rýže a „sudži“, což je ten jejich slavný slaný čaj s jačím mlékem a máslem. Vzorně to spořádám a vypiju :D.

Před obědem se ještě stavujeme koupit látky, které objevila Lili, za pár korun na krásné letní šaty. K tomu si kupuju i nádhernou brokátovou látku na polštáře s dračím motivem.

Po obědě si dávám pauzu na práci. Po týdnu zapínám e-mail a vyřizuju, co je třeba, zatímco zbytek skupiny jede na výpravu do nejstaršího chrámu Bhútánu. Asi po dvou hodinách přijíždějí a společně jedeme k „hořícímu“ jezeru asi půl hodinky cesty za Jakarem. Do toho mi přijde SMS od Davida: „Miluju tě. I když medituju.“ :)))

Jezero je ve skalách a je to krásně zajímavé temné místo s místním poustevníkem, který nám žehná a říká, že všichni v naší skupině mají čisté srdce i mysl.

Poté se vracíme do města. A máme asi hodinku a půl rozchod. S děvčaty si nejdříve sedneme do kavárničky na horký zázvorový čaj a kávu a pak vymeteme pár obchůdků se soškami, látkami a malbami, ale nic nás nezaujme… Nic, co bychom už neměly nebo neviděly.

Den zakončujeme večeří – rýže, špenát na másle, květák v krémové omáčce, žampiony v sýrové omáčce a nějaké hovězí maso, do kterého nejdu…, a dýňová polévka. K tomu si dáme místní pivečko a je nám blaze :). Snad mi Davídek nezmrzl!