Kniha kavárna v Kodani

Dánsko 2019 – Překvapení, kam se podíváš

Tenhle výlet jsem dostala loni pod stromeček. Výlet za dánským hygge, které se i v ČR poslední rok stalo velkým fenoménem.

Moje báječná kamarádka Martinka je expertka na hygge a tak od koho jiného si nechat to magické slovo hygge vysvětlit?

Začtěte se o hygge ZDE.

Cestu jsme s Davidem naplánovali na červen a já se moc těšila. Od Ježíška jsem k němu dostala i tématickou knihu Kavárna v Kodani a řekla si, že si ji přečtu až těsně před nebo během cesty.

Jenže v červnu se do Dánska nejelo. Stavba našeho domu na Vysočině byla v plném proudu a ještě jsme dovstřebávali jarní výlet do Anglie, prostě toho bylo moc a my nechali letenky propadnout. 
Během prázdnin jsem cestu přeplánovala na začátek prosince. Jestli chcete zažít hygge v té NEJ podobě, tak jedině před Vánocemi. V zimě. 
Knize Kavárna v Kodani jsem stále odolávala…ale jak malinu jsem slupla knižní novinku Mise hygge a taky Život zn. Hygge

Tak a teď je to tu. Včera v osm večer jsme přistáli v Kodani.

Zima (i když tepleji jak u nás v těchto dnech), déšť….ale ve vzduchu takový zvláštní klid. 

Vyzvedli jsme můj kufr (přikoupila jsem si větší na dárečky)…jo na každým páse s kufry byly hned 4 vánoční stromky a mezi nimi se proplítal kulaťoučký vysmátý Santa Klaus… vybrali peníze (Dánsko je sice v EU, ale mají svou Dánskou korunu…překvapilo mě, že na nich nemají žádné “hlavy”…místo nich architektonická díla), došla jsem se vyčůrat (každý záchod měl své vlastní umyvadlo) a vyrazili na taxi.

Jenže….

Na letišti nikde žádná cedule taxi, jak jsme na letištích zvyklí nebyla. Jen metro, vlak, bus a car sharring. Uber taky nedostupný. Hm…tak jsme šli prozkoumat car sharring. Aut ke sdílení tam bylo dost, ale co my v Kodani s autem, že? Budem jezdit na kole přece 🙂

Nakonec jsme došli k hotelu Clarion vedle letiště, před kterým stálo několik taxíků. Všechny však na někoho čekali, ale kluci arabští (no jako dán nevypadal ani jeden z taxikářů) nám ochotně začali shánět jiný.

Venku před hotelem postávala partička hostů. V ruce sklenky s drinky a v družném veselém hovoru pokuřovali. Během chvilky se k nám přimotal jeden značně přiopilý mladík a začal na nás anglicky, že tohle je nejlepší den jeho života. Fáááájn…. 🙂 a podával nám pivo. David si loknul a už tu byl taxík s veselým, vysmátým, taky z nějakých arabských končin pocházejícím taxikářem.

Na to konto David v taxíku povídá: “Kdybych nevěděl, že jsem v Dánsku, tak bych měl docela strach.”

A tak jsme jeli večerní Kodaní asi čtvrt hodiny do hotelu a já fascinovaně hleděla do oken domů….

” ONI NEMAJÍ ZÁVĚSY…ANI ZÁCLONY!”


Úžasný! Tak to mě dostalo…prostě všude je vidět. Do kuchyní, kde na stolech svítí svíčky, do obýváků vyzdobených vánočními světýlky…jsem uchvácená, moje zvědavost se radostí tetelí.

Je mi to jasný. Mise na zítřek..no možná na celý pobyt, zní: NAKOUKNOUT DO CO NEJVÍCE DÁNSKÝCH DOMÁCNOSTÍ. 

Vylézt z taxíku před hotelem pro mě bylo jak z nějakýho filmu.

Venku pod markýzou, která byla nasvícená stylovými světýlky vydávající měkké teplé světlo seděli na huňatých kožešinách u malých stolečků, kouřící, v dekách zachumlaných, drinky popíjející nejrůznější rozesmáté dvojice, trojice…no prostě vánoční pohoda jak vystřižená…jo a taky před hotelem nechyběla zaparkovaná retro kola a samozřejmě nazdobený stromeček. Byla jsem uchvácená!  A po vkročení do hotelu úplně dojatá, naměkko.

Měla jsem pocit, že jsem nevkročila do hotelu, ale k někomu domů. Na oslavu. Na večírek. Ta atmosférma byla prostě úžasná. Tlumená teplá světla. Svíčky. Ohně v několika krbech. Vánoční výzdoba a kolem dokola hooodně lidí. Veselých. Uvolněných. Štastných. Cítila jsem se, jako by mě něco vzalo do svého hřejivého a vřelého objetí.


U recepčního pultíku se nás ujala naprosto neuvěřitelně milá slečna a mladý klučina, co tam byl s ní nám hned vzal kufry a že je odnese na pokoj.
 
Překvapení pokračovala…

Nejdřív jsme dostali upgrade pokoje na střešní. Recepční jela s námi nás do pokoje uvést. Ve výtahu se nám omlouvala za hluk, který ještě zhruba hodinu bude z party konající se kousek od našeho pokoje na střešní terase. Můžeme tam samozřejmě jít taky.

Pokoj byl malý, ale útulný. Zařízený v takovém tom dánském minimalismu, ale hřejivém, kvalitním, promyšleném.

Měli jsme hlad a tak jsme se jen převlékli a hned zase šli dolů. Teda nejdříve jsme zvědavci nakoukli na party. Bylo tam asi tak 20-30 lidí a všichni se skvěle bavili, tančili…v 9 večer zajímavý…překvapivý!

Všude bylo plno, ale recepční se tvářila spokojeně, prý se jí pro nás povedlo zařídit místo….na koženém gauči vedle krásného piána. S Davidem jsme se na sebe nechápavě podívali a pak i na ní s otázkou: “Tady u toho nízkého konferenčního stolečku se máme navečeřet?“ Jasně. Žádný problém :)) 

No a nakonec nás dostalo jídlo 🙂

V menu bylo jednoduché, jen pár snacků, malých jídel a větších jídel. Všechno totální speciality a zvláštnosti. Zkrátím to na to, co nám přinesli:

  • salát = na plátky nakrájené pomeranče posypané chilli, na nich kolečka oliv a cibule, zakápnuté olejem
  • fenyklové lodičky a v nich byly vlašské ořechy s datlema a posypané parmazánem
  • bílé kyselé ančovičky s kváskovou topinkou
  • uvařená půlka hlavy květáku a na ní směs s nasekaných mandlí, osmažené cibulky, kapar, krutonů, hooodně oleje a nějakého indického koření

Tak to jsme neměli slov! A ještě ke všemu to bylo vynikající!

Psaní deníku mám ráda odmalička. Vyprávění toho, co právě prožívám. A teď ho píšu i veřejně. Pro vás všechny, který to bude bavit a třeba i inspirovat. Píšu ho taky pro sebe, abych si ještě víc uvědomovala, jak skvělej život mám, i když si to někdy nemyslím. Abych se se tomu všemu (i sobě) po letech mohla zasmát a třeba na sebe být i hrdá!
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.

30.3. 2015
Bhutan 2015 - Den 14: Tygří hnízdo a nejdojemnější loučení mého života
9.12. 2019
Dánsko 2019 - Štědrost vytváří štědrost