17.4. 2020

Jak jsem vysázela stovku mečíků

Dneska jsem vysázela skoro stovku mečíků.  No jo, je to trochu moc, co? Ale tak když měli balík 75ks v Lídlu za 170Kč, co jsem měla dělat, že jo?

Mečíky jsem ještě nikdy nepěstovala (a bude toho víc, do čeho jdu letos poprvé). Když jsem je však v tom Lídlu viděla, hned se vynořila romantická vzpomínka na dětství. Byly v každé druhé zahrádce…teda kromě té naší (jestli se pletu, tak promiň tati).

Jsou taková klasika. Ale vznešená klasika! Už jen proto, že na ně potřebujete obří vázu.

Vyčlenila jsem jim jeden z nových záhonků. Pěkně prohnojený a plný kompostu. Snad se jim tam bude líbit. Vešly se akorát. K fuchsiově růžovým z Lídlu jsem přidala ještě dvacítku jemně růžových a promíchala je.

Sázela jsem cca 10cm hluboko a do trojsponu. Cikcak. Jak uvidíte ve videu. Přijde mi to hezčí, takové přirozenější než klasika řádky.

Měčíky neboli gladioly je prý důležité vysazovat do záhonu, který už je prohřátý. Příliš studená zemina jim nedělá moc dobře. Milují plné sluníčko, což tento záhonek bude splňovat.

Jen teď mám trošku strach o ty, které jsem vysázela před 3 týdny k maringotce. Byla ještě pěkná kosa a je to spíš stinný místo. No co už, uvidíme! Experimentovat je potřeba.

Po zasazení jsem je pěkně zalila a na závěr zamulčovala štěpkou (z listnáčů), která zabrání tomu, že bude záhon vysychat a zároveň posílat dolů i nějakou tu živinu. Jsem zvědavá jestli se to bude mečíkům líbit…tulipány, narcisy ani hyacinty neprotestují.

Měčíky se dají sázet až do konce května, takže jestli se vám tyhle přes metr vysoké vznešené krásky líbí, určitě je ještě v zahradnictvích seženete.

PS: Jen počítejte s tím, že cibulky mečíků je potřeba v záží/říjnu ze země zase vykopat, usušit a uskladnit v chladu bez mrazu.

PSS: A u sázení jim nezapomínejte posílat spoustu 

PSSS: Kdyby se ještě blížily mrazíky a mečíky už vyčuhovaly zakryjte je nějakou textilní fólií

Psaní deníku mám ráda odmalička. Vyprávění toho, co právě prožívám. A teď ho píšu i veřejně. Pro vás všechny, který to bude bavit a třeba i inspirovat. Píšu ho taky pro sebe, abych si ještě víc uvědomovala, jak skvělej život mám, i když si to někdy nemyslím. Abych se se tomu všemu (i sobě) po letech mohla zasmát a třeba na sebe být i hrdá!
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.

10.4. 2020
Jsem v pořádku...i když se necítím dobře
19.4. 2020
Luxusní bezlepkový čokoládový dort