25.6. 2020

Zastavení pokračuje…

Od časů karantény ve mě přetrvává potřeba být doma. ⁣

⁣Asi mě víc než jsem čekala ovlivnil signál “zastavení se”, ta stopka, kterou korona (možná naše planeta, možná Bůh) vyvolala a přinesla. ⁣

⁣Pozoruju se a jsem překvapená, jak se mi skoro nikam nechce jezdit, cestovat, potkávat se s lidmi, chodit nakupovat nebo vyrážet na nejrůznější akce. Jak jsem byla zvyklá dřív.⁣

⁣Někdo by možná namítl, že se musím nudit. Navíc, když nechodím nikam do práce. Nebo…jak to vůbec můžu často sama na polosamotě u lesa ve vesnici, kde je sotva 20 domů zvládat?⁣

⁣Je to takový paradox. Nevymyslela bych to.⁣

⁣Kupodivu tu žiju obrovsky pestrý, zábavný a dobrodružný život. Pořád se tu něco děje. Neustále něco tvořím nebo se něco kolem mě tvoří. A je mi tu prostě dobře.⁣

⁣Občas si přijdu jak princezna, která zvelebuje svůj zámek a zahrady. Vyhlíží svého rytíře až se vrátí domů z dobrodružné výpravy (někdy i bitvy), aby ho mohla opečovat a vyslechnout si novinky ze světa. ⁣

⁣Teď jdu zrovna rytířovi dělat snídani a pak mi doufám poskládá botník a zryje nový záhonek 👸🏻

Psaní deníku mám ráda odmalička. Vyprávění toho, co právě prožívám. A teď ho píšu i veřejně. Pro vás všechny, který to bude bavit a třeba i inspirovat. Píšu ho taky pro sebe, abych si ještě víc uvědomovala, jak skvělej život mám, i když si to někdy nemyslím. Abych se se tomu všemu (i sobě) po letech mohla zasmát a třeba na sebe být i hrdá!
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.

20.6. 2020
Slunovratové čarování s receptem na kouzelné sušenky
26.6. 2020
Ohlédnutí za květnem