3.5. 2020

Znovu se nadchnout

S novým rokem jsem tam nahoru vyslala přání ✨, že bych si přála znovu se pro něco nadchnout! 

Často vzpomínám na své dětství, kdy jsem se jako malá holka zas a znova nadchýnala pro zvířátka a chovatelství. Jak jsem ležela v tátových starých časopisech Chovatel nebo knížkách z knihovny a studovala všechno o zvířeti, které bylo zrovna mým favoritem. 

U čtení jsem nikdy nezůstala. Vždycky jsem šla do akce a vysněné zvířátko pak prostě musela mít. 

Když to zrovna byli zrovna, táta nestíhal lepit akvárka. Pak křečky vystřídaly rybičky. Ty pak pískomilé. Pak přišly krysy. Ještěrky. Švábi. Andulky. Činčila. Morčata. Zakrslý králíci… 

🐹🐁🐠🐛🐌🐰🦋 

U mě v pokoji to mnoho let vypadalo, jak v nějakém malém zverimexu. Po pravdě v tom, který stál za školou, jsem trávila hodiny a hodiny. 

To jsem prostě já. Jakmile jsem nadšená, nejde to zastavit, nejde mi zpomalit 🚀, prostě musím jít do akce, zkoušet, zkoumat, zhmotňovat. 

CESTA 🐾 se pak pro mě skutečně stává CÍLEM📍. A do toho cíle taky dojdu! 

Vlastně, když nad tím přemýšlím, tak úplně stejně jsem to měla s Ženy ženám. Tenkrát jsem se obrovsky nadchla pro osobní rozvoj. Byla jsem totálně fascinovaná všemi úžasnými ženskými tématy a možnostmi.  

💃💃💃 

Šla jsem do toho naplno, stejně nadšeně a zkrátka nebylo zbytí než to pak troubit do světa….ve velkým :). 

Moje letošní přání se plní. Zažívám (jak jste si asi všimli) nadšení 🤩 pro zahradu, květiny, všechno, co krásně kvete, voní a je prostě KRÁSNÝ.  

Nikdy dřív jsem se o kytky nezajímala, ale poslední měsíce jsem prostě NADŠENÁ ZAHRADNICE.🌸 

I když mě ta veliká zahrada občas děsí “kolik je to práce”, tak jsem stejně vděčná, jak velký hrací pole mi tam shora poslali. 🙏🏻 

Možná právě proto, aby Vesmír, Bůh, moje vyšší já, existence ať tomu budeme říkat jakkoliv vidělo znovu to mé nadšení z objevování a prozkoumávání něčeho nového…pak pro to nadchýnat a inspirovat i druhé. Třeba právě vás. 

Psaní deníku mám ráda odmalička. Vyprávění toho, co právě prožívám. A teď ho píšu i veřejně. Pro vás všechny, který to bude bavit a třeba i inspirovat. Píšu ho taky pro sebe, abych si ještě víc uvědomovala, jak skvělej život mám, i když si to někdy nemyslím. Abych se se tomu všemu (i sobě) po letech mohla zasmát a třeba na sebe být i hrdá!
Komentáře
  1. Poděkování napsal:

    Milá Aličko, jsem opravdu nadšená, že opět píšeš a sdílíš s námi svoje prožívání…
    Často jsem na Tebe i Davida myslela… co tak asi děláte a s čím novým nás oslovíte…
    Tak jsem prostě vděčná, že jsi, že sis udělala roky válení se na odpočivadle.
    Byla jsi velmi aktivní a člověk potřebuje rovnováhu. Jak práci – tak i odpočinek.
    Měj se nádherně jak Ty, tak i David i léčivý pejsek…

    Těším se na další článečky a úvahy

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.

29.4. 2020
Vzpomínka na anglický venkov
5.5. 2020
Jak (ne)peču (kváskový) chleba