Začala jsem chodit po laně. K tomu mě inspirovala kapitola Pohyblivá rovnováha z knihy Pomalu.
Autorka Brook čtenáře podporuje v tom přestat snažit ve svém životě všechno dokonale vybalancovat. Mít v dokonalé rovnováze a prostě přijmout fakt, že se nám ten život bude trošku (stejně jako na laně) viklat.
Deset minut tréninku chůze po slackline vás totiž obrovsky vyčerpá (ale i obrovsky pobaví). Zároveň vám ale ukáže právš to, jaká je blbost snažit se o dokonalou dlouhodobou rovnováhu = vše na svém místě, perfektně vyvážené, každý je spokojený a vše je správně.
Prostě to nejde dávat neustále a dlouhodobě stejné množství času, energie, pozornosti rodině, zdraví, práci, přátelům, komunitě….
A tak stejně jako padám z lana, stejně tak opouštím tenhle nefunkční vzorec a zakořeněnou představu o dokonalé rovnováze! A vy můžete taky 🙂