Ty jsou prý dánským národním jídlem. Jedná se o takovou variantu našich chlebíčků až na to, že se podávají na hutném tmavém žitném chlebu, bývá dost často semínkový a je nakrájený na velmi tenko. Nepředstavujte si žádnej krajíc chleba. Množství oblohy na smørrebrød značně přesahuje chlebovou část. Chleba je v podstatě utopenej.
K nejčastějším součástem smørrebrød patří nakládaný slaneček (může být i marinovaný, kořeněný nebo s kari omáčkou), krevety, plátek hovězího nebo vepřového masa, smažené rybí filé, uzený úhoř, vepřová játrová paštika, uzený losos, makrela v tomatové omáčce a jiné.
Oblohu tvoří např. vařená vajíčka, kroužky červené cibule, nakládané okurky, chřest, mrkev, majonéza, remuláda (tj. majonézová omáčka s nasekanou nakládanou zeleninou, kořením kari a paprikou, křenem, ančovičkami a kaparami).
Trošku jsme googlila, abych vám udělala takový přehled s čím vším si tyhle obložené chlebíky můžete dát. Variant jsou desítky, možná stovky…
Dyrlægens natmad (dánsky „veterinářova půlnoční svačinka“) – chléb s játrovou paštikou (leverpostej), nasoleným hovězím a masovým aspikem, zdobený kroužky cibule a řeřichou.
Leverpostej – chléb s teplou játrovou paštikou, slaninou a houbovým sauté. Ten jsem si dala, jen nebyl s houbami, ale brusnkovým aspokem. Můj favorit.
Roast beef – chléb s roast beefem, remuládou, na kousky nakrájenými ředkvičkami a opečenou cibulí.
Røget ål (uzený úhoř) – chléb s uzeným úhořem, míchanými vajíčky a plátky ředkviček.
Stjerneskud – chléb se dvěma kusy ryby (jedna vařená v páře, jedna smažená), s hromadou krevet, majonézou, červeným kaviárem a plátkem citronu.
Uzený losos (laks) – chléb se studeným uzeným nebo nasoleným lososem s krevetami, plátkem citronu a koprem.
Ribbensteg je kombinací vepřové pečeně, červeného zelí a pomeranče. Ten jsem taky ochutnala a nic moc.
Rullepølsemad – chléb s tenkými plátky rullepølse (závitek z vepřového žaludku s bylinkami) s křenem a řeřichou.
Dala jsem si jeden se smaženou rybou a ten byl vynikající.
To jsou smažené karbanátky z mletého masa, takové naše karboše s vyjímkou těch, co se dělají z ryb.
V hotelu na snídani jsem ochutnala Rullepølse – závitek z vepřového žaludku s bylinkami a kořením. Krájí se na plátky a dává se často na sendviče. Na mě to bylo takové kyselkavé a moc aromatické.
Zrovna včera jsem měla jednu z červeným zelím a bramborem. Zelí i omáčka byla hodně kořeněná vánočním kořením, takže mě to až tolik nešmakovalo. No jiný kraj, jiný mrav.
Tak těmi je rozhodně klasické dánské sladké pečivo v desítkách druhů a variant. Nejznámější jsou skořicoví šneci polití cukrovou polevou. Mega sladké!
Speciálními vánočními sladkostmi jsou Æbleskiver – v překladu “jablečné plátky”, jde o smažené kulaté těsto podobné koblihám. Uvnitř může být jablíčko, ale my ho měli bez náplně s marmeládou a tunou cukru vedle.
Největším favoritem je pro mě tradiční vánoční dezert Ris ala mande, ale ten si zaslouží samostatný článek a samozřejmě i recept.
V období Vánoc tu samozřejmě teče proudem Glogg, svařené červené víno s nasekanými mandlemi a rozinkami, taky horké kakao se šlehačkou, speciální edice vánočního piva a nejrůznější druhy snapsu.
Vygooglila jsem jednu moc hezkou tradici spojenou s pitím snapsu, třeba i vás inspiruje.
Pití snapsu ve Skandinávii (hlavně Dánsku a Švédsku) má dokonce svoji kulturu, kdy se skupina lidí shromáždí kolem stolu u oběda o několika chodech a po každém chodu si dají jednoho panáka z ledově vychlazené skleničky. Hostitel vždy pozvedne svou sklenici a všichni hosté se všem ostatním u stolu podívají do očí. Hostitel pronese „skål“ a každý upije. Potom znovu následuje oční kontakt a sklenice se položí znovu na stůl, kde zůstanou, dokud nedá hostitel další pokyn.
Tak na zdraví a na Vánoce!