Po snídani s řidičem vyzvedáváme Davida v klášteře. Nezmrzl a vypadá spokojeně. Dobře si zameditoval a odešel s pocitem, že jsou tu některé věci přežité a nedávají smysl. Navíc od koho jiného než od mnichů by...
Tolik si lebedím, že s sebou mám svůj milovaný termofor. Není tu nějak extrémní zima, ale to teplo, které mi přináší navíc, mně fakt dělá dobře. Po cestě na snídani se nám...
Dneska se stěhujeme o dalších 200 km dál, před sebou máme minimálně 6hodinovou cestu, a tak je budíček opět brzy, abychom po 8. hodině ranní stihli vyrazit. Loučíme se s Phobjikhou a vyrážíme směr Jakar....
Ráno mě probudí sluneční svit do našeho pokojíčku. Kamínka dávno nehoří, ani tak není žádné velké chladno. Dávám si horkou sprchu a pak si ještě před snídaní chvíli s Davidem hovíme v pelíšku. Snídaně...
Dnes opouštíme hlavní město Timphu a máme před sebou 5hodinovou (nakonec se ukáže, že 8hodinovou) cestu do největšího bhútánského údolí Phobjikha. Cesta je dobrodružná. Samé serpentiny klikatící se po okrajích hor a neuvěřitelné srázy...
Večer jsme nemohli usnout a ráno tak tak stihli snídani. Nějak se nám zatím nedaří naladit se na místní čas :). Po snídani vyrážíme do muzea látek, kde vidíme například královskou kolekci a dokonce i látky,...
Noc byla divoká ve smyslu množství snů, které se mi zdály. To za doprovodu nekončícího vytí psů, kteří jsou tu přemnožení a v noci mají největší potřebu komunikovat. Ráno jsme se vzbudila...
Napsala bych, že jsem spala jak miminko, kdybych se uprostřed noci nevzbudila a neměla pocit, že všude cítím ten zvláštní kouř ze včerejšího pohřebního místa. Nicméně – spala jsem dlouho. Vstáváme...
Na tenhle výlet jsme čekali skoro rok :). Výlet do údajně nejšťastnější země světa. Království, kde místo HDP měří hrubé domácí štěstí. A dnes je to tady. Letíme do Bhútánu se skupinou 11...